Deutscher Gewerkschaftsbund

13.03.2020

Koronavirus: Co by měli vědět přeshraniční pracovníci z Česka a Polska, kteří pracují v Německu.

DGB Sachsen

Pro přeshraniční pracovníky, kteří bydlí v Česku nebo Polsku a pracují u zaměstnavatele v Sasku, jsme sestavili několik důležitých otázek a odpovědí. Doporučujeme vám sledovat aktuální vývoj situace jak v zemi, v níž pracujete, tak i v zemi, v níž bydlíte.

Pokud pracujete v Sasku, obraťte se s případnými konkrétními dotazy týkajícími se vaší práce nebo sociálního pojištění na poradny uvedené na poslední straně tohoto letáku. Máte-li problémy dostat se do práce na území Německa, kontaktujte neprodleně svého zaměstnavatele, abyste mu nedal/-a důvod pro výpověď z pracovního poměru.

Pozor přeshraniční pracovníci z Česka: Česká republika uzavírá od  14.03.2020, 00:00 hranice. Vjezd do a výjezd z Německa je možný jen v případech, na které se vztahuje výjimka, a přes určené hraniční přechody. Pro přeshraniční pracovníky, kteří pracují v Německu, platí výjimka. Smějí nadále dojíždět za prací, pokud doloží potvrzení zaměstnavatele, který zároveň potvrdí, že jejich pracoviště se nachází ve vzdálenosti max. 100 km od hranice s ČR. 

Seznam otevřených hraničních přechodů a formulář, který musí být podepsán zaměstnavatelem, naleznete zde: 

https://www.mvcr.cz/clanek/mimoradne-opatreni-ministerstva-vnitra-o-docasnem-znovuzavedeni-ochrany-vnitrnich-hranic-ceske-republiky.aspx

Aktuality a důležitá upozornění MV ČR

Stav: 20.03.2020, 11:00 hod.

Informace pro přeshraniční pracovníky (tzv. pendlery) jezdící za prací do sousední země
Přeshraniční pracovník (pendler), který může jezdit do zaměstnání do sousedního státu, je od 21. března od půlnoci povinen předložit při přechodu státní hranice potvrzení pro přeshraniční pracovníky (platí již dnes) + NOVĚ - "knížku přeshraničního pracovníka"  - do této "knížky" bude Policie ČR dávat razítko jak na výstupu, tak na vstupu na území ČR - cílem je prokazování pravidelnosti a četnosti překračování státní hranice. Pendler je ten, kdo jezdí pravidelně za hranice max. 100 km od hranice, pravidelností je podle výjimek sdělených ministrem vnitra četnost alespoň 3x v týdnu (tzn. 3x překročené hranice v jednom směru). Knížka přeshraničního pracovníka je ke stažení v této sekci: https://www.mvcr.cz/clanek/vzory-potvrzeni-pro-cestovani-po-dobu-nouzoveho-stavu.aspx

Informace pro přeshraniční pracovníky - tzv. pendlery
Výjimky na hranicích zejména pro tzv. pendlery (přeshraniční zaměstnance) směřují pouze k umožnění překračování hranic spojeného s výkonem zaměstnání bez nutnosti absolvovat po návratu do ČR karanténu. Pozor, že i pro pendlery (české občany i cizince) platí obecná pravidla omezení svobody pohybu podle usnesení vlády!!! - platí pro všechny osoby na území ČR! Je proto nutné vyvarovat se kontaktu s ostatními lidmi a dodržovat i ostatní omezení. V případě nedodržování těchto omezení je možné zrušení výjimky pro pendlery v překračování hranic. Buďte ohleduplní.

Vláda dne 18. března 2020 schválila usnesení, které nařizuje všem pendlerům, aby omezili pobyt na území ČR na nezbytně nutné potřeby. Pendleři na území ČR nemohou: vykonávat nezbytné cesty za rodinou nebo osobami blízkými, vykonávat cesty nezbytně nutné k zajištění potřeb a služeb pro jinou osobu (dobrovolnictví, sousedská výpomoc), vykonávat cesty za účelem vyřízení neodkladných úředních záležitostí, včetně zajištění nezbytného doprovodu příbuzných a osob blízkých, vykonávat pobyt v přírodě nebo v parcích. Jsou povinní dodržovat všechna ostatní opatření, zejména povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest (respirátory, roušky, ústenky, šátky, šály..). Všichni pendleři dále musí strpět při přechodu státní hranice provedení kontroly příznaků infekčního onemocnění.

Stav: 23.03.2020

Vláda dnes schválila usnesení, na základě kterého mohou s účinností od 26. března 2020 přeshraniční pracovníci překračovat hranice Rakouska a Německa v intervalech v délce minimálně 21 dnů. Po návratu do ČR je nutné dodržet 14denní karanténu.

Výjimky v podobě zmírněných požadavků platí pro přeshraniční pracovníky (pendlery) pracující ve zdravotnictví, sociálních službách (vč. sociální péče) a v základních složkách tzv. integrovaného záchranného systému (hasičské sbory, záchranné služby). Tyto osoby mohou jezdit pracovat (tzv. pendlovat) do Německa a potřebují k tomu pouze příslušné potvrzení zaměstnavatele (viz https://www.mvcr.cz/clanek/vzory-potvrzeni-pro-cestovani-po-dobu-nouzoveho-stavu.aspx; vzor potvrzení zaměstnavatele v souboru: „Vzor potvrzení pro přeshraniční pracovníky ve zdravotnictví, sociálních službách a pro IZS“).

Další podrobné informace ke všem přeshraničním pracovníkům na stránce: https://www.mvcr.cz/clanek/preshranicni-pracovnici-tzv-pendleri.aspx

Upozornění pro EU občany, kteří se vracejí do ČR pozemní cestou: Možnost vstupu na jiné dokumenty než Potvrzení o přechodném pobytu na území ČR nebo Povolení k trvalému pobytu na území ČR (např. na kartičku pojištěnce nebo na nájemní smlouvu) končí dne 5. dubna 2020. Kdo chce přijet do ČR, protože tu má bydliště, práci či školu, doporučuje se přicestovat co nejdříve. Toto opatření je časově omezeno, jelikož má sloužit pro usnadnění jednorázového návratu občanů EU, kteří v ČR žijí. MVČR

 

Co bych měl/-a udělat, když u sebe zjistím příznaky COVID-19?

Pokud u sebe zjistíte příznaky jako kašel, bolest v krku, dýchavičnost/dušnost či zvýšenou teplotu nebo horečku, doporučujeme vám nemoc oznámit zaměstnavateli a situaci konzultovat s lékařem s cílem objasnit, zdali se opravdu může jednat o COVID-19. S lékařem byste se nejdříve měl/-a spojit jen telefonicky a domluvit se s ním na dalším postupu.

V případě dočasné pracovní neschopnosti (DPN), ať už z důvodu COVID-19 nebo pro jinou nemoc, obdržíte od zaměstnavatele po dobu 6 týdnů náhradu mzdy v plné výši, pokud váš pracovní poměr trval nejméně 4 týdny. Po uplynutí těchto 6 týdnů obdržíte nemocenské od své zdravotní a nemocenské pojišťovny (Krankenkasse). Svou DPN musíte neprodleně oznámit zaměstnavateli. Trvá-li vaše DPN déle než 3 kalendářní dny, musíte podle německých právních předpisů předložit zaměstnavateli nejpozději následující den lékařské potvrzení o trvání DPN. V pracovních smlouvách nebo v podnikových dohodách může být stanovena také kratší lhůta. Informujte se, jaká pravidla platí u vašeho zaměstnavatele. Viz: www.sachsen.dgb.de/cross-border-workers

Upozornění pro přeshraniční pracovníky z Česka

K 1. 1. 2020 byla v České republice zavedena elektronická neschopenka (eNeschopenka), která však nefunguje přeshraničně. Pro oznámení dočasné pracovní neschopnosti (DPN) svému zaměstnavateli v Německu potřebujete i nadále lékařem vystavené písemné (tj. vyplněné a vytištěné) potvrzení o trvání DPN. Pokud o tom v lékařské ordinaci nevědí, odvolejte se prosím na pravidla stanovená Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ), která jsou dostupná na adrese: https://www.cssz.cz/web/eneschopenka/nejcastejsi-dotazy

Smí se mě zaměstnavatel ptát, co mám za nemoc?

Zásadně, tj. až na určité výjimky platí, že zaměstnanec není povinen zaměstnavatele informovat, o jaký druh nemoci se u něj jedná. Avšak v zájmu včasného varování kolegyň a kolegů se doporučuje, aby zaměstnanec v případě, že u něj bylo diagnostikováno onemocnění COVID-19, informoval zaměstnavatele. V případě zjištění infekčního onemocnění způsobeného koronavirem ošetřující lékař informuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, jenž se pak obrátí s informací na zaměstnavatele, aby zaměstnavatel mohl přijmout opatření na ochranu ostatních zaměstnanců.

Mohu zůstat doma, když se obávám, že bych se mohl/-a v práci nakazit?

Pouhá obava, že byste se mohl/-a cestou do práce nebo na pracovišti nakazit koronavirem, není dostatečným důvodem pro omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci. U pouhého potenciálního nebezpečí nákazy se jedná o tzv. obecné životní riziko, které nese každý zaměstnanec sám. Nicméně řada podniků má pravidla upravující práci v home office, resp. z domova, které lze v takových případech uplatnit. Informujte se prosím, jaké dohody jsou pro uplatnění tohoto režimu potřebné, resp. jaké možnosti existují u vašeho zaměstnavatele. V podnicích, v nichž působí rada zaměstnanců, mohou být uzavřeny příslušné dohody mezi radou zaměstnanců a zaměstnavatelem.

Upozornění: Se zaměstnavatelem můžete rovněž projednat možnosti uplatnění režimu práce v home office, resp. z domova.

Co mám dělat v případě, když mám podezření, že jsem se nakazil/-a koronavirem?

Máte-li podezření, že jste se nakazil/-a koronavirem, např. z důvodu kontaktu s osobou, u níž byla nákaza zjištěna, a je-li vaše nepřítomnost v práci nutná z důvodu objasnění podezření z nákazy koronavirem, jelikož návštěva lékaře je možná jen během pracovní doby, jedná se o tzv. dočasnou osobní překážku v práci týkající se osoby zaměstnance (§ 616 věta 1 obč. zákoníku SRN – BGB). V tom případě se jedná o omluvenou absenci v práci bez krácení mzdy, pokud to nebylo vyloučeno ujednáními platné kolektivní smlouvy nebo vaší pracovní smlouvy.

O své nepřítomnosti v práci musíte neprodleně informovat zaměstnavatele.

Věnujte prosím pozornost také veřejně dostupným pokynům lékařů a orgánů ochrany veřejného zdraví v místě bydliště k postupu při podezření na nákazu koronavirem. Většinou se doporučuje informovat lékaře nejdříve telefonicky, a nevyhledat ho přímo osobně v ordinaci. Následně si nechte ošetřujícím lékařem nebo jiným příslušným orgánem, resp. útvarem písemně potvrdit, že pro vyšetření existovala lékařská indikace.

Můj podnik byl příslušným orgánem uzavřen z důvodu karantény. Dostanu i nadále mzdu, ačkoliv já osobně nejsem nemocný/-á?

Ano. Zásadně, tj. až na určité stanovené výjimky, nesou zaměstnavatelé podnikatelské riziko a s tím spojené mzdové náklady i v případech nečekaného a nezaviněného narušení provozu, k němuž patří také uzavření podniku nařízené externím subjektem (§ 615 obč. zákoníku SRN – BGB).

Nezávisle na tom upravuje německý zákon o předcházení a zabránění šíření infekčních onemocnění obyvatel (IfSG) nárok vůči příslušnému veřejnému orgánu na odškodnění ušlého výdělku pro zaměstnance, jimž veřejný orgán uložil zákaz výkonu činnosti (§ 56 IfSG). Odškodnění ve výši ušlého výdělku vyplácí (po dobu prvních 6 týdnů) zaměstnavatel (§ 56 odst. 5 IfSG). Zaměstnavatel pak může vůči dotyčnému veřejnému orgánu uplatnit nárok na proplacení prostředků, které zaměstnancům vyplatil jako náhradu za ušlý výdělek. Aby se zajistilo, že zaměstnanci dostanou výplatu pokud možno bez přerušení, má zaměstnavatel ve stanoveném rozsahu povinnost poskytnout plnění předem jako první, ovšem nejdéle po dobu 6 týdnů. Po uplynutí této doby vyplácí zaměstnancům odškodnění přímo příslušný veřejný orgán. Pokud zaměstnavatel plnění předem odmítá nebo ho není schopen poskytnout, mohou se zaměstnanci se svými nároky na odškodnění obrátit přímo na příslušný zemský úřad, resp. orgán. V případě, že zaměstnankyně či zaměstnanec v průběhu nařízené karantény skutečně onemocní, obdrží nejdříve náhradu mzdy za nemoc od zaměstnavatele a následně (po uplynutí 6 týdnů) nemocenské od své zdravotní a nemocenské pojišťovny (Krankenkasse).

Upozornění: S případnými dotazy ohledně informace o tom, které orgány v Česku nebo Polsku mohou nařídit karanténu, resp. vám vydat potvrzení o nařízení karantény, se obraťte na poradnu.

Potvrzení o nařízení karantény vydané ve formě lékařského potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti není pro německé orgány, které provádějí odškodnění, postačující.

V Sasku žádost podává zaměstnavatel Zemskému ředitelství Sasko (Landesdirektion Sachsen). Pokud váš zaměstnavatel žádost nepodal, obraťte se ihned na poradnu.

Co se stane v případě, když kvůli koronaviru byla přechodně uzavřena školka nebo škola, kterou navštěvuje mé dítě? Mohu zůstat doma a dostanu i nadále peníze?

Zaměstnanci jsou zpravidla povinni vyvinout veškerou potřebnou snahu, aby péči o dítě zajistili jiným způsobem. Ale právě u malých dětí to není vždy snadné. Proto by mělo být vaší snahou projednat záležitost co nejrychleji se zaměstnavatelem a společně s ním zvážit, jestli byste například nemohl/-a pracovat z domova.

Nemáte-li možnost zajistit péči o dítě jiným způsobem, jedná se o nezaviněnou osobní překážku v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 616 obč. zákoníku SRN (BGB), na jejíž základě máte na krátkou dobu právo na uvolnění z práce, přičemž vám nadále bude vyplácena mzda. Je však potřeba prověřit, zdali uplatnění ustanovení § 616 obč. zákoníku SRN (BGB) nebylo vyloučeno ujednáními platné kolektivní smlouvy nebo vaší pracovní smlouvy.

Pokud dítě onemocní, uplatní se všeobecná pravidla, podle nichž má zaměstnankyně či zaměstnanec na základě příslušných sociálně-právních předpisů právo na uvolnění z práce z důvodu onemocnění dítěte. Viz: www.sachsen.dgb.de/cross-border-workers

Může mě zaměstnavatel poslat domů, protože je přesvědčen nebo se domnívá, že jsem nemocná/-ý?

Pokud zaměstnavatel zjistí skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že jste onemocněl/-a COVID-19, může vás z důvodu vaší vlastní ochrany i ochrany ostatních zaměstnanců poslat domů, abyste se uzdravil/-a. V případě dočasné pracovní neschopnosti máte nárok na náhradu mzdy za nemoc (§ 3 zákona SRN o náhradě mzdy za svátky a v případě nemoci – EFZG).

V případě uvolnění zaměstnance z práce na základě pouhé vágní domněnky zaměstnavatele, že by zaměstnanec mohl onemocnět, je zaměstnavatel z důvodu schopnosti a vůle zaměstnance plnit své pracovní úkoly v tzv. prodlení s přijetím plnění poskytovaného zaměstnancem, tj. je povinen přidělit mu práci odpovídající tomu, co bylo sjednáno v pracovní smlouvě, a nadále mu dluží mzdu podle § 615 obč. zákoníku SRN (BGB).

Zaměstnavatel vám nemůže jednostranně nařídit pracovat z domova, jelikož toto opatření vyžaduje dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V zájmu prevence nákaz však může být vhodné dohodnout se zásadně a ve větší míře na využívání možností souvisejících s režimem práce v home office, resp. z domova.

Můj šéf chce podnik na přechodnou dobu uzavřít a zaměstnance poslat na dovolenou, resp. domů. Může to udělat?

Jestliže firmy z důvodu celosvětové epidemie onemocnění COVID-19 nařídí režim zkrácení pracovní doby, tzv. Kurzarbeit“, a v důsledku tohoto kroku dojde k propadu příjmů zaměstnanců, mohou postižení zaměstnanci obdržet příspěvek v podobě dotace mezd (Kurzarbeitergeld). O tuto dávku musí zažádat zaměstnavatel. Předpokladem pro vyplácení dotace mezd (Kurzarbeitergeld) je, že u zaměstnavatele dojde na přechodné období k výraznému zkrácení obvyklé pracovní doby. Může to nastat například v případě, kdy z důvodu COVID-19 zaměstnavatel neobdrží dodávky od dodavatelů a proto bude nucen zkrátit pracovní dobu, anebo když státní opatření na ochranu veřejného zdraví povedou k přechodnému uzavření podniku. Bez zažádání o dotaci mezd (Kurzarbeitergeld) zaměstnavatel nemůže jen tak beze všeho poslat své zaměstnance domů.

Nutit zaměstnance proti jejich vůli, aby si vzali neplacené volno, je zásadně, tj. až na určité stanovené výjimky, nepřípustné, jelikož zaměstnanci mají na základě pracovní smlouvy právo na to, aby jim zaměstnavatel umožnil vykonávat sjednanou práci (§ 611, § 611a obč. zákoníku SRN – BGB). Naopak zaměstnavatel nese tzv. hospodářské riziko v podobě nerentabilního zaměstnávání pracovníků (§ 615 věta 3 obč. zákoníku SRN – BGB). Totéž platí i pro zaměstnavatelem nařízené vyčerpání přesčasů. Zaměstnavatelé postižení výkyvy zakázek způsobenými šířením koronaviru nemají jen tak beze všeho právo řešit vzniklou překážku na straně zaměstnavatele odečtením minusových hodin z kont pracovní doby zaměstnanců.

Jinak by to vypadalo v případě, kdy má zaměstnanec sám možnost rozhodnout, že bude pracovat méně, než stanovuje úprava pracovní doby. Nicméně v potaz přicházejí rovněž ujednání v platné kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě, která upravují možnost využití kont pracovní doby k překlenutí výkyvů zakázek. Pokud se zaměstnavatel sám od sebe na základě pouhého vágního podezření na možnou nákazu či obavy z možné nákazy koronavirem rozhodne podnik přechodně uzavřít, tak to samozřejmě může udělat. V tom případě však musí zaměstnancům nadále vyplácet mzdu (§ 615 obč. zákoníku SRN – BGB) a bez výslovné dohody s nimi nesmí ke kompenzaci využívat konta pracovní doby zaměstnanců.

Co se stane, když dojde k uzavření hranic?

Pokud se nemůžete dostat na své pracoviště na území Německa, kontaktujte zaměstnavatele a informujte ho o této skutečnosti. Projednejte s ním možnosti, jak vzniklou situaci vyřešit.

Obraťte se na poradnu a informujte se o svých možnostech, právech a povinnostech.

Použité zdroje a další informace:

https://www.dgb.de/themen/++co++fdb5ec24-5946-11ea-8e68-52540088cada

https://igbce.de/igbce/was-beschaeftigte-zum-coronavirus-wissen-sollten-34184

Informace a poradenství:

www.eures-triregio.eu; www.babs.sachsen.de

 

Poradny v Sasku:

EURES-TriRegio

Kristian Kunz, DGB Rechtsschutz GmbH
tel.: +49 351 8503490
e-mail: Kristian.Kunz@dgbrechtsschutz.de
jazyky: němčina, angličtina

Sebastian Klähn, koordinátor EURES-TriRegio
tel.: +49 351 8633116
e-mail: sebastian.klaehn@dgb.de
jazyky: němčina, angličtina, čeština, polština

 

BABS – Poradna pro zahraniční zaměstnance v Sasku

Leona Bláhová
tel.: +49 351 85092728
e-mail: leona.blahova@babs-online.eu
jazyky: němčina, čeština, slovenština, angličtina

Paulína Bukaiová
tel.: +49 351 85092729
e-mail: paulina.bukaiova@babs-online.eu
jazyky: němčina, slovenština, polština, čeština, angličtina

Paulina Krimmling
Tel.: +49 341 68413085
Mail: paulina.krimmling@babs-online.eu
jazyky: němčina, polština, angličtina

 

Právní upozornění o vyloučení odpovědnosti: Tato publikace obsahuje všeobecné informace sloužící k orientaci. Není možné převzít odpovědnost za správnost všech obsažených údajů, ani z nich odvodit jakékoliv právní nároky. Stav: 3.4.2020.


Nach oben

Themenverwandte Beiträge

Artikel
Kurzarbeit: Co powinni wiedzieć zatrudnieni z Polski i Czech pracujący w Niemczech!
Dla zatrudnionych z Polski i Czech, pracujących u pracodawcy w Saksonii, zebraliśmy kilka istotnych pytań i odpowiedzi w temacie skróconego czasu pracy (Kurzarbeit) w Niemczech. weiterlesen …
Artikel
Kurzarbeit: Co by měli vědět zaměstnanci z Česka a Polska, kteří pracu-jí v Německu.
Pro zaměstnance z Česka a Polska, kteří pracují u zaměstnavatele v Sasku, jsme sestavili několik důležitých otázek a odpovědí na téma kurzarbeit (režim částečné nezaměstnanosti) v Německu. weiterlesen …
Artikel
Corona: Was Grenzgänger aus Tschechien und Polen, die in Deutschland arbeiten, wissen sollten!
Für Grenzgänger, die in Tschechien und Polen wohnen und bei einem Arbeitgeber in Sachsen arbeiten, haben wir einige wichtige Fragen und Antworten zusammengestellt. Wir empfehlen Ihnen, die aktuelle Lage sowohl in dem Land, in dem Sie arbeiten, als auch in dem Land, in dem Sie wohnen, zu verfolgen. weiterlesen …

Zuletzt besuchte Seiten