Deutscher Gewerkschaftsbund

Der Betriebsrat vertritt die betrieblichen Interessen der Arbeitnehmerinnen und Arbeitnehmer. Er überwacht, dass die geltenden Gesetze, Verordnungen und Unfallverhütungsvorschriften, Tarifverträge und Betriebsvereinbarungen vom Arbeitgeber eingehalten werden.

Der Betriebsrat

• muss Neueinstellungen zustimmen
• sorgt für eine gerechte Eingruppierung
• bestimmt mit über Arbeitsbedingungen: über Arbeitsbeginn und -ende, Pausenzeiten, Überstunden, Bereitschaftsdienst, Teilzeit, Gleitzeit usw.
• ist vor jeder Kündigung anzuhören
• setzt sich für die Rechte der Auszubildenden ein
• sorgt für den Arbeits- und Gesundheitsschutz

Der Betriebsrat setzt sich für die Gleichbehandlung aller Beschäftigten und die Integration ausländischer Beschäftigter ein. Nationalität, Religion etc. dürfen keine Rolle spielen. Es gehört auch zu seinen Aufgaben, Maßnahmen zur Bekämpfung von Rassismus und Fremdenfeindlichkeit im Betrieb zu beantragen

Leider nein. Grundsätzlich haben die Beschäftigten in jedem Betrieb ab 5 wahlberechtigten Arbeitnehmern das Recht, einen Betriebsrat zu gründen. Betriebsräte gibt es aber nur da, wo sich genügend engagierte Beschäftigte finden, die bereit sind, einen Betriebsrat zu gründen.

Wählen dürfen alle Arbeitnehmerinnen und Arbeitnehmer des Betriebes, die das 16. Lebensjahr vollendet haben. Leiharbeitnehmer sind ab dem ersten Einsatztag in dem Betrieb, in dem sie tätig sind, wahlberechtigt, wenn sie länger als drei Monate eingesetzt sein sollen. Die Staatsbürgerschaft und der Wohnort spielen keine Rolle.

Na klar! Jeder Beschäftigte, der 18 Jahre alt ist und dem Betrieb, dem Unternehmen oder dem Konzern seit mindestens sechs Monaten angehört, kann sich zur Wahl stellen. Wenn der Betrieb noch keine sechs Monate existiert, wird eine Ausnahme gemacht. Die Staatsbürgerschaft und der Wohnort spielen keine Rolle.

Wenn du als Leiharbeiter im Betrieb eingesetzt bist, kannst du nicht für den Betriebsrat kandidieren. Dafür kannst du aber in deinem Leiharbeitsunternehmen, das dich in den Betrieb entliehen hat, kandidieren.

Nein! Ganz im Gegenteil! Mitglieder des Betriebsrates haben einen besonderen Kündigungsschutz. Auch wenn es dem Arbeitgeber nicht passt, dass ein Betriebsrat gewählt wurde, kann er dich nicht einfach kündigen. Ordentliche Kündigungen von Betriebsratsmitgliedern sind nach § 15 Kündigungsschutzgesetz verboten. Der Kündigungsschutz gilt ab dem Zeitpunkt der Aufstellung des Wahlvorschlags bis zum Ablauf eines Jahres nach Beendigung der Mitgliedschaft im Betriebsrat.

Das hängt von der Zahl der Beschäftigten ab. In Betrieben von 5 bis 20 wahlberechtigten Arbeitnehmerinnen und Arbeitnehmern besteht der Betriebsrat aus einer Person, bei 21 bis 50 aus drei Mitgliedern, bei 51 bis 100 aus fünf Mitgliedern, bei 101 bis 200 aus sieben Mitgliedern, bei 201 bis 400 aus 9 Personen etc. Die Staffelung ist im Betriebsverfassungsgesetz nachzulesen. In einem Betrieb ab 200 Arbeitnehmern wird ein Betriebsratsmitglied freigestellt.

https://dejure.org/gesetze/BetrVG/9.html

Die JAV vertreten die Interessen von jugendlichen Beschäftigten (bis 18 Jahren) und Auszubildenden (bis 25 Jahre). Wie die Betriebsräte kümmern sie sich um die Einhaltung geltender Gesetze, Verordnungen, Unfallverhütungsvorschriften, Tarifverträge und Betriebsvereinbarungen. Schwerpunkte sind Fragen der Berufsbildung und der Übernahme der Auszubildenden in ein Arbeitsverhältnis. Gewählt werden sie in Betrieben mit mindestens 5 Arbeitnehmern, die das 18. Lebensjahr noch nicht vollendet haben oder die zu ihrer Berufsausbildung beschäftigt sind und das 25. Lebensjahr noch nicht vollendet haben.

Vertrauensleute haben eine andere Aufgabe als der Betriebsrat. Der Betriebsrat ist die gesetzliche Interessenvertretung aller Beschäftigten im Betrieb. Gewerkschaftliche Vertrauensleuten sind die Interessenvertreter und Sprecher der Gewerkschaftsmitglieder im Betrieb, von denen sie gewählt werden.

Ein Betriebsrat wird nicht einfach gegründet, sondern er wird von den Beschäftigten demokratisch gewählt. Er ist gesetzlich durch das Betriebsverfassungsgesetz geschützt. Es sind einige rechtliche Vorgaben und Wahlverfahren einzuhalten. Daher solltet ihr euch Unterstützung holen.

Die für euren Betrieb zuständige Gewerkschaft unterstützt euch sowohl bei der Wahl des Betriebsrats als auch bei der anschließenden Arbeit. Die Fachleute der Gewerkschaften kennen die rechtlichen Grundlagen, die bürokratischen Klippen und wissen auch, was zu tun ist, wenn der Arbeitgeber versucht, eine Wahl zu verhindern.

https://www.dgb.de/betriebsratswahl/zustaendige-gewerkschaft-betriebsratswahl

Wenn ihr nicht wisst, welche Gewerkschaft für euren Betrieb zuständig ist, wendet euch an die Gewerkschaft, in der ihr Mitglied seid, oder an das örtliche Büro des Deutschen Gewerkschaftsbundes (DGB). Dort erfahrt ihr euren Ansprechpartner.

Rada zaměstnanců zastupuje zájmy zaměstnanců na podnikové úrovni. Dohlíží nad tím, aby zaměstnavatel dodržoval platné zákony, vyhlášky, nařízení a předpi­sy BOZP či kolektivní smlouvy a podnikové dohody.

Rada zaměstnanců

• musí dát souhlas s přijetím nových zaměstnanců,
• stará se o spravedlivé zařazení zaměstnanců do mzdových tříd,
• spolurozhoduje o pracovních podmínkách: začátku a konci pracovní doby, přestávkách, přesčasech, pracovní pohotovosti, práci na zkrácený/částečný úvazek, pružné/klouzavé pracovní době atd.,
• projednává se zaměstnavatelem každou výpověď,
• zasazuje se za práva učňů,
• dbá o bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Rada zaměstnanců se zasazuje za rovné zacházení se všemi zaměstnaci a za integraci zahraničních zaměstnanců. Národnost, náboženství apod. nesmějí hrát žádnou roli. K jejím úkolům patří také navrhovat opatření na boj proti rasismu a xenofobii v podniku.

Bohužel ne. Zásadně platí, že radu zaměstnanců lze založit v každém podniku s 5 a více zaměstnanci oprávněnými volit. Ovšem rady zaměstnanců existují jen tam, kde se najde dost angažovaných zaměst­nanců ochotných založit radu zaměstnanců.

Oprávnění volit mají všichni zaměstnanci podniku, kteří dosáhli věku 16 let. Agenturní zaměstnanci mají právo volit v podniku, v němž vykonávají práci, od prvního dne jejich dočasného přidělení, pokud jsou do tohoto podniku přiděleni k výkonu práce na dobu delší než tři měsíce. Občanství ani místo bydliště nehrají roli.

Jasně! Kandidovat ve volbách může každý zaměst­nanec starší 18 let, který je v podniku či koncernu zaměstnán nejméně šest měsíců. Pokud daný podnik existuje méně než šest měsíců, udělá se výjimka. Občanství ani místo bydliště nehrají roli.

Agenturní zaměstnanci nemohou kandidovat do rady zaměstnanců v podniku uživatele. Mohou však kan­didovat do rady zaměstnanců v agentuře práce, která je k uživateli dočasně přidělila.

Ne! Právě naopak! Na členy rady zaměstnanců se vztahuje zvláštní ochrana před výpovědí. Byť se třeba zaměstnavateli nelíbí, že byl někdo zvolen do rady zaměstnanců, nemůže mu jen tak dát výpověď. Podle § 15 zákona o ochraně před výpovědí (KSchG) platí zákaz jednostranného rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem řádnou výpovědí danou členům rady zaměstnanců. Ochrana před výpovědí začíná dnem navržení kandidatury a končí rok po ukončení členství v radě zaměstnanců.

To závisí na celkovém počtu zaměstnanců. V podnicích s 5 až 20 zaměstnanci oprávněnými volit se rada zaměstnanců skládá z jedné osoby, u 21 až 50 zaměstnanců ze tří členů, u 51 až 100 zaměstnanců ze sedmi členů, u 201 až 400 zaměstnanců z devíti členů atd. Odstupňování počtu členů je upraveno v zákoně o organizaci pracovních vztahů v podnicích (BetrVG). V podnicích s 200 a více zaměstnanci je jeden z členů rady zaměstnanců uvolněn pro výkon funkce zástupce zaměstnanců.

https://dejure.org/gesetze/BetrVG/9.html

Tzv. zastoupení mladých a učňů (JAV) je orgánem zastupujícím zájmy mladistvých zaměstnanců (do 18 let) a učňů (do 25 let) v podniku. Stejně jako rada zaměstnanců se stará o dodržování platných zákonů, vyhlášek, nařízení a předpisů BOZP či kolektivních smluv a podnikových dohod. Těžištěm činnosti jsou otázky odborného vzdělávání a přípravy a převzetí učňů po vyučení do pracovního poměru. Volí se v podnicích s nejméně 5 zaměstnanci mladšími 18 let nebo učni zaměstnanými v učebním poměru, kteří ještě nedosáhli věku 25 let.

Odboroví důvěrníci mají jiný úkol než rada zaměst­nanců. Rada zaměstnanců je zákonným zastoupením všech zaměstnanců daného podniku, zatímco odbo­roví důvěrníci jsou mluvčími členů odborů, kteří je volí, a zastupují jejich zájmy.

Rada zaměstnanců nevzniká pouhým založením, nýbrž je demokraticky volena všemi zaměstnanci. Jedná se o orgán chráněný zákonem o organizaci pracovních vztahů v podnicích (BetrVG), při jehož ustavení je nutno dodržet určité právní předpisy a proceduru voleb. Proto byste si měli vyžádat podporu.

Odborový svaz příslušný pro váš podnik vám poskyt­ne podporu při volbě rady zaměstnanců i při její ná­sledné činnosti. Odborníci odborového svazu znají právní základy či byrokratická úskalí a vědí, co dělat v případě, když se zaměstnavatel pokusí zabránit volbě rady zaměstnanců.

https://www.dgb.de/betriebsratswahl/zustaendige-gewerkschaft-betriebsratswahl

Pokud nevíte, který odborový svaz je příslušný pro váš podnik, obraťte se na odborový svaz, jehož jste členkou/členem, nebo na místní kancelář Německé konfederace odborových svazů DGB. Tam vám poradí, na koho se můžete obrátit.

Rada zakładowa reprezentuje zakładowe interesy pracowników. Monitoruje, czy pracodawca przestrzega obowiązujących ustaw, rozporządzeń i przepisów o zapobieganiu wypadkom, układów zbiorowych i porozumień zakładowych.

Rada zakładowa

• musi wyrazić zgodę na angaż nowych pracowników
• dba o sprawiedliwie zaszeregowanie
• współdecyduje o warunkach pracy: o rozpoczęciu i zakończeniu pracy, godzinach przerw, nadgodzinach, dyżurach, niepełnym wymiarze czasu pracy, równoważnym czasie pracy itp.
• musi być konsultowana przed każdym zwolnieniem
• angażuje się na rzecz praw uczniów zawodu
• dba o bezpieczeństwo i higienę pracy

Rada zakładowa angażuje się na rzecz równego traktowania wszystkich pracowników i integracji pracowników z zagranicy. Narodowość, wyznanie itp. nie mogą odgrywać żadnej roli. Do jej zadań należy też wnioskowanie o działania na rzecz zwalczania rasizmu i wrogości wobec cudzoziemców w zakładzie.

Niestety nie. Co do zasady pracownicy w każdym zakładzie zatrudniającym co najmniej 5 pracowników uprawnionych do głosowania mają prawo utworzyć radę zakładową. Rady zakładowe istnieją jednak tylko tam, gdzie znajdą się dostatecznie zaangażowani pracownicy, którzy gotowi są utworzyć radę.

Głosować mogą wszyscy pracownicy zakładu, którzy ukończyli 16. rok życia. Pracownicy tymczasowi są uprawnieni do głosowania od pierwszego dnia pracy w zakładzie wykonywania pracy, jeżeli mają tam pracować ponad trzy miesiące. Obywatelstwo i miejsce zamieszkania nie odgrywa żadnej roli.

No jasne! Każdy zatrudniony od 18. roku życia z ponad 6-miesięcznym stażem pracy w przedsiębiorstwie lub koncernie, może kandydować w wyborach. Jeżeli zakład istnieje krócej niż sześć miesięcy, robi się wyjątek. Narodowość i miejsce zamieszkania nie odgrywają żadnej roli.

Jeżeli pracujesz w zakładzie jako pracownik tymczasowy, nie możesz kandydować do rady zakładowej. Możesz za to jednak kandydować w swoim zakładzie pracy tymczasowej, który oddelegował Cię do zakładu pracy.

Nie! Wręcz przeciwnie! Członkowie rady zakładowej korzystają ze specjalnej ochrony przed wypowiedzeniem. Nawet jeżeli pracodawcy nie pasuje, że wybrano radę zakładową, nie może tak po prostu Cię zwolnić. Wypowiedzenia zwyczajne wobec członków rad zakładowych, zgodnie z § 15 ustawy o ochronie przed wypowiedzeniem są zabronione. Ochrona przed wypowiedzeniem obowiązuje od momentu wystawienia swej kandydatury aż do upłynięcia roku od zakończenia członkostwa w radzie zakładowej.

To zależy od liczby pracowników. W zakładach liczących od 5 do 20 pracowników uprawnionych do głosowania rada zakładowa składa się z jednej osoby, od 21 do 50 - z trzech członków, od 51 do 100 - z pięciu członków, od 101 do 200 - z siedmiu członków, od 201 do 400 z 9 osób itd. Te progi wyczytać można z ustawy o ustroju zakładu pracy (Betriebsverfassungsgesetz). W zakładzie zatrudniającym co najmniej 200 pracowników jeden członek rady zakładowej jest oddelegowany do pracy w radzie.

https://dejure.org/gesetze/BetrVG/9.html

JAV reprezentują interesy młodocianych pracowników (do 18 lat) i uczniów zawodu (do 25 lat). Tak jak członkowie rad zakładowych dbają o przestrzeganie obowiązujących ustaw, rozporządzeń, przepisów o zapobieganiu wypadkom, układów zbiorowych i porozumień zakładowych. Priorytetami ich pracy są kwestie kształcenia zawodowego i przejmowania uczniów zawodu na etat. Wybierani są w zakładach z co najmniej 5 pracownikami, którzy nie ukończyli jeszcze 18. roku życia lub zatrudnieni są w celu nauki zawodu, a nie ukończyli jeszcze 25. roku życia.

Mężowie zaufania (Vertrauensleute) mają inne zadanie, niż rada zakładowa. Rada zakładowa jest ustawową reprezentacją interesów wszystkich pracowników w zakładzie. Związkowi mężowie zaufania są reprezentantami interesów i rzecznikami członków związku w zakładzie, przez których są wybierani.

Rada zakładowa nie jest tak po prostu zakładana, tylko jest demokratycznie wybierana przez pracowników. Jest ona ustawowo chroniona ustawą o ustroju zakładu pracy. Należy przestrzegać kilku wytycznych prawnych i procedur wyborczych. Dlatego powinniście zapewnić sobie wsparcie.

Związek zawodowy odpowiedzialny za wasz zakład wesprze was zarówno w wyborach do rady zakładowej jak też w późniejszej pracy. Specjaliści ze związku zawodowego znają podstawy prawne, biurokratyczne rafy i wiedzą też, co trzeba zrobić, gdy pracodawca próbuje uniemożliwić wybory.

https://www.dgb.de/betriebsratswahl/zustaendige-gewerkschaft-betriebsratswahl

Jeżeli nie wiecie, który związek zawodowy jest odpowiedzialny za wasz zakład, to zwróćcie się do związku zawodowego, w którym jesteście członkiem lub do miejscowego biura Niemieckiej Federacji Związków Zawodowych (DGB). Tam dowiecie się, kto jest Waszą osobą kontaktową.